ESG, quo vadis?

Od roku 2022 se nad evropskými firmami vznáší strašák v podobě tzv. ESG reportingu. Mnoho společností, na které se měla tato povinnost vztahovat od letošního roku, se již několik měsíců intenzivně připravuje, protože množství dat a informací potřebných pro zpracování Zprávy o udržitelnosti je velmi náročné na čas i další zdroje. Nyní se však zdá, že většinu vynaložených nákladů budou moci firmy odepsat, protože než byla tato povinnost plně zavedena do české legislativy, představila Evropská komise balíček odkladů a zmírnění, který podstatně mění situaci. První navrhované odklady odhlasoval Evropský parlament v úvodu dubna.

Historický vývoj povinnosti ESG reportingu

Povinnost nefinančního reportování v Evropské unii byla zavedena směrnicí o nefinančním reportingu (NFRD) v roce 2014. Tato směrnice se vztahovala jen na vybrané společnosti s více než 500 zaměstnanci, které musely zveřejňovat informace o svých politikách a výkonnosti v oblastech životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých záležitostí, lidských práv a boje proti korupci.

V listopadu 2022 Evropský parlament schválil směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), která výrazně rozšířila množství a detailnost požadovaných informací a zavedla povinnost reportovat podle jednotných evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards). Směrnice měla být implementována od roku 2024 v několika vlnách, v první vlně, která počítala s publikací prvních zpráv od roku 2025, měly povinnost ty firmy, které již reportovaly podle NFRD. V roce 2025 se povinnost měla rozšířit na velké podniky (s publikací zpráv od 2026), a třetí vlna počítala s rozšířením reportingu o malé a střední podniky kótované na burze od roku 2027, kdy by prvním reportovacím obdobím byl hospodářský rok 2026.

Zásadní změny na začátku roku 2025

V únoru 2025 však Evropská komise představila balíček opatření nazvaný "Simplification Omnibus I". Tento návrh reagoval na obavy průmyslu ohledně konkurenceschopnosti evropských firem ve srovnání s méně regulovanými trhy, jako jsou Spojené státy. Balíček navrhoval odložit povinnost reportování pro firmy s méně než 500 zaměstnanci do roku 2027, s prvními zprávami předkládanými v roce 2028. Kromě toho se plánovalo omezit požadavky na reporting pouze na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci, zmírnit požadavky na auditorské výroky ke zprávě o udržitelnosti, prodloužit intervaly pro přezkum dodavatelských řetězců (z ročních na pětileté) a další zjednodušení. ​

Balíček je teprve na začátku celého procesu a očekává se, že jeho prosazení nebude bez snadné. Protože ale pro první i druhou vlnu firem návrh přišel už „pět minut po dvanácté“, slíbila Evropská komise alespoň schválení harmonogramu, tj. odložení povinnosti ESG reportingu o dva roky, provést ve zrychleném zřízením. To se podařilo ve čtvrtek 3. dubna, kdy Evropský parlament odhlasoval odklad pro firmy s méně než 500 zaměstnanci a větší firmy, které nejsou považovány za „subjekty veřejného zájmu“ (tedy pro firmy z druhé a dalších vln).

Budoucí vývoj a dopady na firmy v EU a České republice

Česká republika do své legislativy zatím stihla implementovat pouze první část evropské směrnice CSRD, tedy zavedení povinnosti od roku 2024 pro firmy, které již dříve reportovaly podle NFRD (první vlna). Vzhledem ke komplexnosti reportovacích požadavků se ale také celá řada firem spadajících do druhé vlny (od roku 2025) na novou povinnost začala zodpovědně připravovat už od začátku roku 2024.

K rozšíření povinností na firmy z druhé a dalších vln přitom měla sloužit novela zákona o účetnictví (a souvisejících), jejíž pracovní verze byla představena na jaře stejného roku. Původně se předpokládalo, že novela nabude účinnosti k 1.1.2025, tedy v úvodu prvního roku, za který reportovací povinnost nově měla zavést. Když konečně vláda návrh novely předložila sněmovně 28. srpna 2024, začala být odborná veřejnost poměrně skeptická k tomu, že by se termín implementačního cíle mohlo podařit splnit.

A tyto obavy se naplnily. Do prvního čtení se návrh dostal až v 13. února 2025, tedy necelé dva týdny předtím, než EK představila svůj Omnibus Package. Aktuálně běží projednávání na výborech Poslanecké sněmovny, kde postupně přibývají pozměňovací návrhy, které už reflektují únorové návrhy EU na zjednodušení a omezení reportovacích povinností. Nejnověji se tak jeví, že nejenže k rozšíření povinnosti na firmy spadající původně do druhé a dalších vln vůbec nedojde, ale že i aktuálně platná povinnost zpracovat ESG reporting za hospodářský rok 2024 výrazně zúží okruh firem, kterých se tato povinnost týká, pokud budou dojde k odsouhlasení změny podmínky z 500+ na 1000+ zaměstnanců. Tuzemskou novelu zákona o účetnictví samu o sobě čeká ještě dlouhý legislativní proces, přičemž se dá očekávat, že zákonodárci budou vyčkávat, jak dopadne paralelní proces schvalování balíčku Simplification Omnibus I na úrovni EU, z jehož návrhu nyní vycházejí.

Výše uvedené změny naznačují posun v přístupu EU k vyvážení mezi udržitelností a ekonomickou konkurenceschopností. Pro české firmy to spolu s jistou úlevou ale znamená i prodlužující se nejistotu a potřebu pečlivě sledovat legislativní vývoj.